Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Pelhřimov
Katastrální území: Sázava pod Křemešníkem
Mapové listy: 2314,2323, 23144
Geologická správní oblast: České moldanubikum
Lokalizace: Kóta 765 m n. m. (Křemešník) a jeho bezprostřední okolí.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní hradba tvořenáprovrásněnou pararulou a migmitity s řadou mezo i mikrotvarů
ID : 1289

Geologie

Geologická charakteristika: Masív Křemešníku je tvořen provrásněnou cordieritickou pararulou, která je v různém stupni migmatitizovaná až nebulitickými migmatity. Jsu silně zvrásněny a podmínily vývoj mezoreliéfu a mikroreliéfu. Nejčastějším tvarem mezoreliéfu Křemešníku jsou mrazové sruby, srázy a převisy, z mikrotvarů výklenky čočkovitého tvaru a skalní okno. Mrazové srázy a úpatí mrazových srázů bývají pokryty haldami hranáčů. Skalní hradba ZSZ-VJV směru má dva vrcholy vzdálené asi 170 m a oddělené sedlem. Od severozápadního vrcholu se zpočátku k SV, po 200 m k S táhne řada skalních výchozů úředstavujících zbytky skalní hradby rozrušené na mrazové sruby a srázy. Je dlouhá asi 500 m. Zajímavým příkladem odlišnosti forem větrání cordierirické ruly a žuly je žulový peň, který se nachází asi uprostřed rulové hradby, na západním svahu. Peň je od hradby oddělen trhlinou asi 20-65cm širokou, je mírně ukloněn ke svahu, šíře ve směru V-Z je asi 230 cm, výška Z stěny je 400 cm. Tvoří jej granit mrákotínského typu s výraznou lavicovitou odlučností. Hrany lavic jeví rozdílný stupeň zvětrávání. U horních bloků převládají zaoblené tvary vzniklé tercierními pochody, bazální části pně jsou modelovány kryogenně. Ojedinělým jevem je skalní okno. Masív Křemešníku je prostoupen křemennými žílami, z nichž některé jsou sledovány tahy obvalů, jež vznikly v souvislosti s těžbou stříbra. Staré kutací práce-odvaly a pinky, se nacházejí asi 2,5 km západně od kóty Křemešníku nedaleko samoty v Korcích. Západně od vrcholu ve svahu se nachází Zázračná studánka s periodicky objevujícím se a mizejícím pramenem. Tato periodicita je pravděpodobně ovlivněna podzemními štolami vzniklými při těžbě stříbra, která probíhala v oblasti od Jihlavy k Sezimovu Ústí. Voda jeví mírnou radioaktivitu a obsahuje příměsi stříbra.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: geologie, geomorfologie, petrologie, ložisková geologie
Jevy: výchoz, mrazový srub, skalní hradba, skalní okno, pramen
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání mrazové
Hornina: rula, granit (žula), migmatit, pararula
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR)
Kód AOPK ČR: 961     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Skalní hradba tvořená provrásněnou cordieritickou pararulou až nebulitickým migmatitem s řadou mezo a mikroforem větrání. Zachovalé staré kutací práce pravděpodobně z 15. až 16. století. Přirozené lesní porosty na balvanitém hřebenu a sev. svazích Křemešníka.
Střety zájmů: bez střetů, turistika
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Tauber O. 1987: Periglaciální tvary jihozápadní části Českomoravské vrchoviny.- Vlastivědný sborník vysočiny, odd.věd přírodních, VIII, 1987.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pertoldová Jaroslava, 25.01.01
Aktualizoval(a): Štěpánek Petr 08.09.10, Vajskebrová Markéta 01.09.23

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1289 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1289.

Lokalizace v mapě: